गीताभ्यासे 4-35 यज्ज्ञात्वा न पुनर्मोहम्
गीताभ्यासे 4-35 यज्ज्ञात्वा न पुनर्मोहम्
A study by S. L. Abhyankar
==================
श्लोकः 4-35 is ⇒
यज्ज्ञात्वा न पुनर्मोहमेवं यास्यसि पाण्डव ।
येन भूतान्यशेषेण द्रक्ष्यस्यात्मन्यथो मयि ॥ ४-३५॥
पदच्छेदैः
यत् ज्ञात्वा न पुन: मोहम् एवम् यास्यसि पाण्डव ।
येन भूतानि अशेषेण द्रक्ष्यसि आत्मनि अथ उ मयि ॥ ४-३५॥
वाक्यांशशः विश्लेषणम्
अन्वयार्थाः पदाभ्यासाश्च
पाण्डव = eh son of पाण्डु
यत् ज्ञात्वा पुन: एवम् मोहम् न यास्यसि
यास्यसि - या-धातोः लृटि म.पु. एक. / या प्रापणे (to go, to pass) अदादिः ०२.००४४ परस्मैपदी, सकर्मकः, अनिट्
यत् ज्ञात्वा पुन: एवम् मोहम् न यास्यसि = by ‘that’ knowledge, you will not be afflicted by such melancholy, such despondency again
येन आत्मनि अथ उ मयि भूतानि अशेषेण द्रक्ष्यसि
द्रक्ष्यसि - दृश्-धातोः लृटि म.पु. एक. / दृश् दृशिँर् प्रेक्षणे (to see, to look) भ्वादिः ०१.११४३ परस्मैपदी, सकर्मकः, अनिट्
येन आत्मनि अथ उ मयि भूतानि अशेषेण द्रक्ष्यसि = by ‘that’ knowledge, you will see all creation in Me and in yourself too.
छन्दोविश्लेषणम्
यज्ज्ञात्वा न पुनर्मोह (८ अक्षराणि) “पुनर्मो” एतेषां मात्राः १-२-२
मेवं यास्यसि पाण्डव (८ अक्षराणि) “सि पाण्ड” एतेषां मात्राः १-२-१
येन भूतान्यशेषेण (८ अक्षराणि) “न्यशेषे” एतेषां मात्राः १-२-२
द्रक्ष्यस्यात्मन्यथो मयि (८ अक्षराणि) “न्यथो म” एतेषां मात्राः १-२-१
अनुष्टुभ्-छन्दः in ४-३५
टिप्पण्यः Notes of self-study
1 Both the clauses (i) यत् ज्ञात्वा पुन: एवम् मोहम् न यास्यसि and (ii) येन आत्मनि अथ उ मयि भूतानि अशेषेण द्रक्ष्यसि have the conjunctive pronouns यत् and येन. With these conjunctive pronouns both the clauses are subclauses, not the main. If so, which is the main clause ? The main clause is in the previous श्लोकः 4-34 starting with तद्विद्धि (तत् विद्धि, तत् ज्ञानम् विद्धि).
2 The philosophical aspect of “.. येन आत्मनि अथ उ मयि भूतानि अशेषेण द्रक्ष्यसि = by ‘that’ knowledge, you will see all creation in Me and in yourself too ..” is elaborated in
सर्वभूतस्थमात्मानं सर्वभूतानि चात्मनि ।
ईक्षते योगयुक्तात्मा सर्वत्र समदर्शनः ॥ ६-२९॥
यो मां पश्यति सर्वत्र सर्वं च मयि पश्यति ।
तस्याहं न प्रणश्यामि स च मे न प्रणश्यति ॥ ६-३०॥
सर्वभूतस्थितं यो मां भजत्येकत्वमास्थितः ।
सर्वथा वर्तमानोऽपि स योगी मयि वर्तते ॥ ६-३१॥
आत्मौपम्येन सर्वत्र समं पश्यति योऽर्जुन ।
सुखं वा यदि वा दुःखं स योगी परमो मतः ॥ ६-३२॥
In these श्लोकाः also the important advocacy is exactly about सर्वभूतानि आत्मनि ईक्षते (६-२९), सर्वं च मयि पश्यति (६-३०). And this is stated, rather, advocated to be the attribute to be acquired by a योगी.
Rather, this is a newer definition of योग:, योगी in addition to previous definitions समत्वं योग उच्यते (२-४८) and योगः कर्मसु कौशलम् (२-५०).
3 It comes to mind that it would become a good exercise for self-study to compile all statements all across गीता, which contain guidance about योग:, योगी. Maybe it would become a compilation about योगशास्त्रम् in गीता.
4 As such, complete गीता is योगशास्त्रम् only, as has been pronounced योगशास्त्रे श्रीकृष्णार्जुनसंवादे in the end note समापनवाक्यम् of every अध्यायः.
शुभमस्तु !
-o-O-o-
Comments
Post a Comment